Renesance vznikla ve 14. století v severní Itálii v prostředí bohatých městských států. Nový životní styl časově navazoval na gotiku, ale myšlenkově na antiku. Pozornost se v renesanci obrací na člověka, na lidské potřeby a odvrací se od Boha.
Spolu s renesancí se rozvíjí i myšlenkový směr humanismus, který klade důraz na lidské schopnosti a znalosti (rozum, důstojnost, svobodné rozhodování).
Situace v Itálii
Itálie se skládala z mnoha království a městských republik. Italská města prožívala na začátku pozdního středověku zlatou éru, velmi zbohatla na obchodu s Orientem a křížových výpravách. Jednotliví vládci nyní investovali finance do umění a vědy.
Věda a vzdělanost
Rozvoj vzdělanosti souvisel se znalostí jazyků. Kromě univerzální latiny se začaly prosazovat národní jazyky, stará řečtina a hebrejština. V tomto období vznikají nové vědní obory, které zkoumají přírodu.
Alchymie
Alchymie byla experimentální vědecká disciplína, která byla společná pro mnoho vědních oborů, např. fyziku a chemii. Snažila se objasnit přírodní zákonitosti a fyzikální jevy.
Alchymisté byli zváni na panovnické dvory, aby zde bádali, zvláštní oblibě se těšili u habsburského panovníka Rudolfa II.
Fyzika
Jde o vědu, která se zabývá popisem přírodních zákonů, základy fyziky byly položeny už v antice. Praktické použití fyziky (přenos síly, rovnováha) se využívaly při stavbě renesančních paláců a chrámů.
Lékařství
Navazovalo na antický způsob uvažování o lidském zdraví. Lidé se snažili poznat a prozkoumat lidské tělo, jeho funkčnost a orgány, církev se však stavěla silně proti a zakazovala pitvy a další lékařské pokusy. Zkoumání lidského těla nakonec vedlo ke zlepšení léčebných metod a objevení příčin některých nemocí.
Botanika
Vědní obor zkoumající rostliny, úzce souvisí s lékařstvím.
Astronomie
Nově vzniklou vědou zabývající se přírodou, konkrétně pozorováním vesmíru a vesmírných těles, byla též astronomie. V této době mezi sebou soupeřily dvě teorie o vzájemném postavení Země a Slunce; tedy zda se Země točí kolem Slunce (názor několika astronomů) nebo Slunce kolem Země (názor církve).
Mikuláš Koperník
Mikuláš Koperník byl polský astronom a zastánce tzv. heliocentrismu. Tvrdil tedy, že Slunce je středem Sluneční soustavy.
Galileo Galilei
Galileo Galilei navazoval na myšlenky Koperníka, zastával tedy také názor, že Země se točí kolem Slunce. Byl strůjcem mnoha vynálezů, zdokonalil dalekohled, vyrobil kyvadlo, mikrometr či vojenské geometrické kružidlo. Za své názory, že Země se točí kolem Slunce, byl postaven před inkviziční soud.
Johannes Kepler
Johannes Kepler se zabýval astronomií, fyzikou a optikou. Formuloval tři Keplerovy zákony, které se týkají pohybu těles ve vesmíru.
Umění
Renesanční umění upuští od ideálů gotiky. Touží po dokonalosti, hledá ideální a univerzální pravidela. Umělci získali v této době významné společenské postavení, do umění proniká matematika, řeší se proporce a perspektiva, tedy optický jev, při kterém se nám vzdálenější předměty jeví menší než předměty blíže položené.
Architektura
Pro renesanci jsou typické stavby symetrické, s přímými liniemi. Mezi typické renesanční stavby patří zámky, vily, měšťanské domy. Velké oblibě se těšily udržované zahrady s živými ploty a terasami. Chrámy, pokud se stavěly, měly kruhový a podélný půdorys.