Nadřazené | Biologie » Rostliny » Stavba a funkce rostlinného těla » Plody, semena a jejich šíření |
Předcházející | Květ a květenství, opylení a oplození |
Navazující | Stavba a funkce rostlinného těla: mix, Pryskyřníkovité, brukvovité, Listnaté stromy a keře |
Cvičení
Ze semen vyrůstají nahosemenné a krytosemenné rostliny. Zvnějšku je semeno kryto osemením. Uvnitř je zárodek nové rostliny, ten obsahuje děložní lístky (dělohy) se zásobními látkami (u krytosemenných 1–2, u nahosemenných může být děloh více). Semena vznikají oplozením vajíček. U krytosemenných rostlin jsou ukryta v plodu. Ke klíčení semena potřebují zejména vodu.
Plod mají krytosemenné rostliny, vzniká z pestíku (hlavně ze semeníku) a případně dalších částí květu. Obsahuje jedno či více semen. Semena chrání, vyživuje, může napomáhat jejich šíření. Plody se mohou dělit takto:
- dužnaté
- bobule – např. u borůvky (a), banánovníku, vinné révy, papriky, rajčete, okurky
- peckovice – např. u meruňky (b), třešně
- malvice – např. u jabloně (c), hrušně



- suché
- pukavé – po dozrání pukají a vypadávají z nich semena
- lusk – u bobovitých rostlin, např. sója luštinatá, hrách setý (d)
- tobolka – např. mák (e), kosatec, violka
- nepukavé – po dozrání nepukají, obsahují obvykle jedno semeno
- oříšek – např. líska (f), lípa
- nažka – např. kopretina bílá, slunečnice roční (g), dub letní
- obilka – u lipnicovitých (např. žito, pšenice – h)
- pukavé – po dozrání pukají a vypadávají z nich semena





Z jednoho květu s více pestíky vzniká souplodí (např. souplodí nažek u jahodníku – i, peckoviček u ostružiníku – j), z květenství vzniká plodenství (např. u vinné révy – k).



Semena či plody se mnohdy rozšiřují na větší vzdálenosti. Při přenášení větrem mívají křídla (l) nebo chmýr (m). Plody/semena přenášená vodou musejí být odolná proti vlhkosti, např. díky zesíleným stěnám či voskové vrstvičce (n). Obvykle dobře plavou na hladině.
Plody/semena se též mohou šířit na těle živočichů (např. u lopuchu – o, mrkve), k tomu jim pomáhají háčky či lepkavé výrůstky. Při šíření uvnitř těla živočichů plody/semena procházejí trávicí soustavou (např. u hlohu, ptačího zobu – p, jmelí, tisu, jeřábu).
Některá semena (např. dymnivky – q, violek či vlaštovičníku) mají zvláštní lepkavé výrůstky, tzv. masíčko. To láká mravence, kteří semena pak přenášejí. Některé rostliny svá semena „vystřelují“ na určitou vzdálenost (např. u netýkavky – r).







Na šíření rostlin se podílí i člověk. To může vést k zavlečení nepůvodních druhů na nová místa. Tyto druhy se můžou stát až invazními.
Rostliny mohou mít různou délku života:
- jednoleté rostliny vyrostou a vytvoří plody během jednoho roku (např. slunečnice roční, hrách setý)
- dvouleté rostliny prvním rokem vytvářejí vegetativní orgány, druhým rokem kvetou a plodí (např. divizna velkokvětá, mrkev obecná)
- víceleté rostliny žijí déle než dva roky, kvetou a plodí pouze jednou (např. netřesk střešní)
- vytrvalé rostliny kvetou a plodí opakovaně, zpravidla od určitého věku (např. dub letní, jabloň)
Rozhodovačka
Rychlé procvičování výběrem ze dvou možností.
Plody, semena a jejich šíření (střední)
47 zadání
Typicky zabere: 4 min

Plody, semena a jejich šíření (těžké)
53 zadání
Typicky zabere: 6 min

Příběhy
Krátké texty, do kterých doplňujete na vybraná místa správnou variantu ze dvou možností.
Plody, semena a jejich šíření (střední)
10 zadání
Typicky zabere: 5 min
