Moduly: úvod Přehled po ročnících Přehled učiva Přehled pokrytí RVP Přehled výsledků učení

Skupiny rostlin (mimo krytosemenné)

Typický ročník	6.
Interval vhodných ročníků	6.–7.
Učivo	řasy, mechorosty, plavuně, kapradiny, přesličky, nahosemenné rostliny
Navazující modul	Skupiny krytosemenných rostlin
Bezprostřední výsledky učení	Uvede příklady zástupců významných skupin rostlin (mimo krytosemenné = kvetoucí). Popíše význam uvedených skupin rostlin v ekosystémech a jejich využití člověkem.
Související RVP výsledky učení	Rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů.

Modul seznamuje žáky se skupinami rostlin, které nepatří mezi krytosemenné. Seznamuje je se základní charakteristikou a významem řas, mechorostů, plavuní, kapradin, přesliček a nahosemenných rostlin. Tento modul je navržen pro výuku podle původního RVP (naposledy aktualizovaného 1. 9. 2023).

Bloky a dosažený postup

Seznam Náhledy

1. Řasy Splněno základních cvičení: 0/2

Tento blok doporučujeme řešit.

2. Mechorosty Splněno základních cvičení: 0/2

3. Plavuně, kapradiny a přesličky Splněno základních cvičení: 1/2

4. Nahosemenné rostliny Splněno základních cvičení: 0/7

1. Řasy

Řasy

Souhrn tématu

Řasy jsou umělou skupinou organismů. Díky chloroplastům provádějí fotosyntézu, jsou to významní producenti. Mají eukaryotní buňky (s pravým jádrem). Většinou žijí ve vodě, mohou se ale vyskytovat i na souši.

Mezi rostliny patří jen některé řasy

Některé řasy patří mezi rostliny (ruduchy, zelené řasy), jiné náleží do jiných skupin organismů (např. chaluhy, rozsivky, obrněnky). Toto téma obsahuje informace o „rostlinných“ i „nerostlinných“ skupinách řas, jeho zařazení do kapitoly rostliny je tedy nutné brát s určitou rezervou.

Řasy mohou být jednobuněčné, jejich buňky mohou tvořit kolonie, mohou být také mnohobuněčné. Tělo mnohobuněčných řas se označuje jako stélka, ta není rozčleněna na pravé orgány.

Mořské řasy (společně se sinicemi) vytvářejí většinu kyslíku, který následně využívají živé organismy včetně člověka.

Porovnání řas a sinic

Řasy i sinice jsou většinou vodní organismy a provádějí fotosyntézu.
Sinice jsou fotosyntetizující bakterie, ve srovnání se řasami mají jednodušší stavbu buněk a nevyskytuje se u nich pravá mnohobuněčnost.
Chloroplasty (plastidy) řas (a rostlin obecně) v základu vznikly pohlcením sinice, tzv. endosymbiózou.

Ruduchy (červené řasy)

Ruduchy žijí především v mořích. Získává se z nich karagenan či agar, tyto látky slouží jako stabilizátory a zahušťovadla v potravinářství. Agar je též významným živným médiem pro kultivaci bakterií. Z mořských ruduch se vyrábějí pláty nori užívané např. k výrobě suši.

Přehled skupin řas (podrobněji)

2. Mechorosty

Mechorosty

Souhrn tématu

Mechorosty jsou evolučně původní skupinou rostlin. Jsou přizpůsobené životu na souši, nemají však cévní svazky, což souvisí s jejich omezeným vzrůstem. Pravděpodobně patřily mezi první suchozemské rostliny (vyšší rostliny), souš osidlovaly již v ordoviku v prvohorách. Mechorosty se rozmnožují pomocí výtrusů. Mezi mechorosty náleží mechy, hlevíky a játrovky.

Mechorosty obvykle rostou ve vlhkém prostředí, vyskytují se jak na holé půdě, tak společně s dalšími rostlinami, rostou i na skalách a borce stromů. Dokážou dobře zadržovat vodu.

Mechy: stavba rostlinky a životní cyklus

Příchytná vlákna (a) slouží mechům k přichycení v substrátu. Lístky (fyloidy, b) na mechové rostlince vyrůstají z lodyžky (c), v níž mohou být jednoduchá vodivá pletiva. Na vrcholu lodyžky též vyrůstají pohlavní orgány (samčí pelatky, nebo samičí zárodečníky – mechové rostlinky jsou obvykle odděleného pohlaví). Po splynutí pohlavních buněk vyrůstá štět (d) s tobolkou (e), v níž se tvoří výtrusy (f). Z těch posléze vyrůstají nové mechové rostlinky.

Životní cyklus mechů: pojmy

Mechová rostlinka je tzv. gametofyt (tvoří pohlavní buňky), má polovinu genetické informace – je haploidní. Pelatky (samčí pohlavní orgány) se označují jako antheridia, zárodečníky (samičí) jako archegonia.
Splynutím pohlavních buněk vzniká štět s tobolkou, který je převážně diploidní (má dvě sady genetické informace). Redukčním dělením (meiózou) v něm vznikají výtrusy neboli spory.

Zástupci mechů

3. Plavuně, kapradiny a přesličky

Plavuně, kapradiny a přesličky

Souhrn tématu

Plavuně, kapradiny a přesličky patří mezi cévnaté rostliny (mají pravé cévní svazky, které rozvádějí po jejich těle látky). Rozmnožují se pomocí výtrusů.

Plavuně

Plavuně jsou evolučně původní skupinou cévnatých rostlin. Většinou mají jednoduché čárkovité listy. Velké množství druhů plavuní žilo v prvohorách (zejména v karbonu), v této době dosahovaly i stromovitého vzrůstu (např. Lepidodendron). Biomasa těchto plavuní (a dalších rostlin) se ukládala v močálech, díky čemuž postupně vzniklo černé uhlí. V současné době žijí jen bylinné plavuně.

Mezi plavuně žijící na území Česka patří například:

plavuň vidlačka (1) – Má poléhavé stonky a dvojice výtrusných klasů.
vranec jedlový (2) – V horských oblastech, nevytváří výtrusné klasy.
šídlatka jezerní (3) – V Česku pouze v Černém jezeře na Šumavě.

1 – plavuň vidlačka

2 – vranec jedlový

3 – šídlatka jezerní

Kapradiny

4. Nahosemenné rostliny

Nahosemenné rostliny

Souhrn tématu

Mezi nahosemenné rostliny náleží cykasy, jehličnany a jinany. Rozmnožují se semeny, která jsou často uložena volně na šupinách šištic (nejsou ukryta v plodech).

Cykasy

Cykasy byly rozšířené zejména ve druhohorách, dnes rostou v subtropech a tropech. Mívají zpeřené listy, někdy se pěstují jako pokojové rostliny. Cykasy jsou opylovány brouky.

Jinany

Ze skupiny jinanů do současné doby přežil pouze jinan dvoulaločný. Pochází z Číny, pěstuje se ale po celém světě jako okrasný. Má listy s klínovitou čepelí, která může být rozdělena na dva laloky. Jinany jsou dvoudomé (mají oddělené samčí a samičí stromy). Opyluje je vítr. V parcích a stromořadích se pěstují zejména samčí stromy, na samičích stromech totiž na podzim dozrávají páchnoucí semenné peckovice.

Skupiny rostlin (mimo krytosemenné)

Bloky a dosažený postup