Čeština
Matematika
Angličtina
Informatika
Biologie
Němčina
Umíme to
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
ZSV
Biologie
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
ZSV
Rozhodovačka
Otázky
Slepé mapy
Pexeso
Přesouvání
Rozřazovačka
Řazení
Poznávačka
Krok po kroku
Vpisování
Porozumění
Doplňování textu
Pojmy ve větách
Označování
Situace
Poznávání zvuků
Křížovky
Roboti
Tetris
Tipovačka
Týmovka
Závody
Odkrývačka
Můj účet
Odhlásit se- Řasy, mechorosty, plavuně, kapradiny a přesličky
Všechny souhrny
Předcházející
Navazující
Řasy jsou umělou skupinou organizmů. Díky chloroplastům provádějí fotosyntézu, jsou to významní producenti. Mají eukaryotní buňky (s pravým jádrem). Většinou žijí ve vodě, mohou se ale vyskytovat i na souši.
Mezi rostliny patří jen některé řasy
Některé řasy patří mezi rostliny (ruduchy, zelené řasy), jiné náleží do jiných skupin organizmů (např. chaluhy, rozsivky, obrněnky). Toto téma obsahuje informace „rostlinných“ i „nerostlinných“ skupinách řas, jeho zařazení do kapitoly rostliny je tedy nutné brát s určitou rezervou.
Řasy mohou být jednobuněčné, jejich buňky mohou tvořit kolonie, mohou být také mnohobuněčné. Tělo mnohobuněčných řas se označuje jako stélka, ta není rozčleněna na pravé orgány.
Mořské řasy (společně se sinicemi) vytvářejí většinu kyslíku, který následně využívají živé organizmy včetně člověka.
Porovnání řas a sinic
- Řasy i sinice jsou většinou vodní organizmy a provádějí fotosyntézu.
- Sinice jsou fotosyntetizující bakterie, ve srovnání se řasami mají jednodušší stavbu buněk a nevyskytuje se u nich pravá mnohobuněčnost.
- Chloroplasty (plastidy) řas (a rostlin obecně) v základu vznikly pohlcením sinice, tzv. endosymbiózou.
Ruduchy (červené řasy)
Ruduchy žijí především v mořích. Získává se z nich karagenan či agar, tyto látky slouží jako stabilizátory a zahušťovadla v potravinářství. Agar je též významným živným médiem pro kultivaci bakterií. Z mořských ruduch se vyrábějí pláty nori užívané např. k výrobě suši.
Zelené řasy
Mezi zelené řasy patří například:
- pláštěnka (a) – Jednobuněčná, má bičíky (samostatně se pohybuje), používá se ve vědě jako modelový organizmus.
- zrněnka (b) – Jednobuněčná, tvoří povlaky na kůře či skalách.
- váleč (c) – Jeho buňky tvoří kulovité kolonie.
- žabí vlas (d) – Mnohobuněčná řasa, tvoří rozvětvená vlákna.
- řasokoule zelená (e) – Mnohobuněčná, přirozeně žije v jezerech v Japonsku a v severní Evropě, pěstuje se jako okrasná.
- šroubatka (f) – Mnohobuněčná, má šroubovitý chloroplast.
Hnědé řasy
Rozsivky (1) jsou jednobuněčné. Mají dvoudílnou schránku z oxidu křemičitého, usazováním schránek vzniká křemelina čili diatomit (2, užívá se ve filtrech či k výrobě dynamitu). Chaluhy (3, hnědé řasy) jsou mnohobuněčné, jejich stélky mohou měřit až 60 m. Žijí obvykle při pobřeží chladnějších moří.
Přehled skupin řas (podrobněji)
Řasy patřící mezi rostliny v širším smyslu (tedy supergroup Archaeplastida) mají primární chloroplast vzniklý endosymbiózou sinice. Další skupiny své plastidy získaly pohlcením výše zmíněných řas.
| Skupina fotosyntetických organizmů | Systematické zařazení (supergroup) | Původ plastidů/endosymbióza (pohlcený organizmus) |
|---|---|---|
| glaukofyty | Archaeplastida | primární (sinice) |
| červené řasy = ruduchy | Archaeplastida | primární (sinice) |
| zelené řasy | Archaeplastida | primární (sinice) |
| hnědé řasy | SAR | sekundární (ruducha) |
| krásnoočka | „Excavata“ | sekundární (zelená řasa) |
