Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organizmů. Organizmy mohou být v základu jednobuněčné či mnohobuněčné. U mnohobuněčných organizmů soubory buněk tvoří tkáně (u rostlin též označované jako pletiva), z tkání se skládají orgány (např. srdce, mozek, list, květ…).
Buňka bakterií
Bakterie jsou jednobuněčné (či jejich buňky tvoří kolonie). Jejich buňka má DNA volně uloženou v cytosolu (nemá pravé jádro), je ohraničena cytoplazmatickou membránou, dále většinou buněčnou stěnou a případně pouzdrem (kapsulou).
Buňka rostlin, živočichů, hub aj.
Rostliny, živočichové, houby či prvoci/protisté patří mezi tzv. eukaryotní organizmy, které v buňkách mají pravé jádro ohraničené membránou. Buňky eukaryotních organizmů jsou stavebně složitější a zpravidla větší než buňky bakterií.
Součást buňky a popis | Jak se projevuje navenek (příklad) |
---|---|
jádro (a) – Je v něm uložena genetická informace ve formě DNA. | DNA je návod na tvorbu bílkovin (proteinů). Ty ovlivňují, jak organizmy budou vypadat (jsou např. stavebním materiálem) a fungovat (tvoří např. enzymy či hormony). |
cytoplazmatická membrána (b) – Ohraničuje buňku, zajišťuje výměnu látek s okolím a komunikaci. | Organizmus není neorganizovanou neohraničenou hmotou, buňky si mohou předávat informace a látky. |
buněčná stěna (c; není u živočichů) – Vně cytoplazmatické membrány. Je propustná, zpevňuje buňku. Obvykle z polysacharidů (složitých cukrů). | Orgány rostlin a hub jsou „tuhé“ a udržují si tvar. |
mitochondrie (d) – Zajišťuje získávání energie rozkladem živin (organických látek) za účasti kyslíku (buněčné dýchání). | Můžeme získat energii např. ze svačiny, kterou sníme (za spoluúčasti kyslíku, který dýcháme). |
vakuoly (e; v živočišných buňkách nemusejí být) – Jsou skladištěm různých látek (např. voda, cukry, barviva…), svým tlakem zajišťují napětí buňky. | Např. květenství chrpy je modré, protože ve vakuolách jeho buněk jsou barviva anthokyany. Zalitá rostlina v květináči není zvadlá. |
ribozomy (f) – Probíhá na nich tvorba bílkovin. | Organizmy jsou schopné tvořit bílkoviny. |
chloroplast (g, není u živočichů ani hub) – Zajišťuje fotosyntézu, obsahuje barvivo chlorofyl. | Rostliny mohou fotosyntetizovat a jsou obvykle zelené. |
Cytosol je polotekutý roztok, v němž jsou uloženy buněčné součásti (organely). Veškerý obsah buňky mimo jádro (včetně organel) se označuje jako cytoplazma.
Mitochondrie a chloroplasty pravděpodobně vznikly v průběhu evoluce pohlcením bakterie (u chloroplastu konkrétně sinice). Samostatně se dělí a ponechávají si část své původní DNA. Jedná se o semiautonomní organely.
Další součásti eukaryotních buněk
- endoplazmatické retikulum (1) – Soustava kanálků a váčků, zajišťuje transport a úpravu látek, na drsné (granulární) endoplazmatické retikulum nasedají ribozomy a probíhá zde tvorba bílkovin (proteosyntéza).
- Golgiho komplex (2) – Stavebně podobný endoplazmatickému retikulu, provádí třídění a transport látek.
- lyzozomy (3, není u rostlin) – Váčky sloužící k rozkladu/odbourávání látek díky kyselému pH a enzymům.
- centrozom (4, není u vyšších rostlin a hub) – Účastní se dělení buňky.
- cytoskelet (5) – Zajišťuje rozmístění organel, transport látek a průběh buněčného dělení. Z různých proteinů.
- U rostlin se kromě chloroplastů nachází např. chromoplasty (6, náleží mezi plastidy), které obsahují barviva rozpustná v tucích.
K tématu buňky je k dispozici pracovní list.
Rozhodovačka
Rychlé procvičování výběrem ze dvou možností.
Buňka obecně (lehké)
zadání: 43
Typicky zabere: 4 min
Buňka obecně (střední)
zadání: 77
Typicky zabere: 5 min
Buňka obecně (těžké)
zadání: 117
Typicky zabere: 6 min
Porozumění
Čtení textů, odpovídání na otázky testující porozumění textu.