Stavba Země

USJ

umime.to/USJ

Země je třetí planetou od Slunce. Vznikla asi před 4,54 miliardami let. Život je v současnosti známý pouze z ní. Z hlediska tvaru se jedná o geoid (je na pólech zploštělá), její poloměr na rovníku činí 6378 km. Součástí Země je:

atmosféra – plynný obal
hydrosféra – soubor vodstva
biosféra – v rámci ní se vyskytují živé organizmy
pedosféra – půdní obal

Z hlediska geologie lze Země na průřezu rozčlenit na následující části (od povrchu do středu):

součást	skupenství	informace
zemská kůra (a, b)	pevné (mimo magma)	Kontinentální (pevninská, a) má mocnost 30–40 km, oceánská (b) 4–15 km. Nejhlubší vrty vytvořené člověkem zasahují právě do kůry.
zemský plášť	pevné (dlouhodobě se chová plasticky, není však tekutý)	Ve svrchním plášti se nachází astenosféra (c), ta je v dlouhodobém měřítku plastická a umožňuje pohyb litosférických desek.
zemské jádro (e, f)	vnější (e) – kapalné, vnitřní (f) – pevné	Skládá se zejména ze železa a niklu, zapříčiňuje magnetické pole Země.

schéma řezu Zemí

Magnetické pole chrání planetu před kosmickým zářením. To by jednak přímo ohrožovalo živé organizmy, jednak by způsobovalo úbytek atmosféry.

Zemská kůra a nejsvrchnější část pláště tvoří litosféru (g), která je rozčleněná v litosférické desky. Ty se v dlouhodobém měřítku pohybují po astenosféře (rychlostí několika cm za rok). Z tohoto důvodu se v geologické minulosti mj. měnily (a stále se pomalu mění) pozice kontinentů.

Teplota stoupá směrem do středu Země, teplota jádra je asi 4400–6000 °C. Vnitřní teplo se udrželo od dob vzniku planety, také vzniká rozpadem radioaktivních izotopů.