Stavba Země

umime.to/USJ

Nadřazené	Biologie » Geologie (neživá příroda) » Stavba Země
Navazující	Minerály a jejich vlastnosti

Cvičení

Rozhodovačka

Země je třetí planetou od Slunce. Vznikla asi před 4,54 miliardami let. Život je v současnosti známý pouze z ní. Z hlediska tvaru se jedná o geoid (je na pólech zploštělá), její poloměr na rovníku činí 6378 km. Součástí Země je:

atmosféra – plynný obal
hydrosféra – soubor vodstva
biosféra – v rámci ní se vyskytují živé organizmy
pedosféra – půdní obal

Z hlediska geologie lze Země na průřezu rozčlenit na následující části (od povrchu do středu):

součást	skupenství	informace
zemská kůra (a, b)	pevné (mimo magma)	oceánská (a) má mocnost 4–15 km, kontinentální (pevninská, b) 30–40 km; nejhlubší vrty vytvořené člověkem zasahují právě do kůry
zemský plášť (c)	pevné (dlouhodobě se chová plasticky, není však tekutý)	ve svrchním plášti se nachází astenosféra (d), po ní se pohybují litosférické desky
zemské jádro (e, f)	vnější (e) – kapalné, vnitřní (f) – pevné	skládá se zejména ze železa a niklu, vytváří magnetické pole Země

schéma řezu Zemí

Magnetické pole chrání planetu před kosmickým zářením. To by jednak přímo ohrožovalo živé organizmy, jednak by způsobovalo úbytek atmosféry.

Zemská kůra a nejsvrchnější část pláště tvoří litosféru (g), která je rozčleněná v litosférické desky. Ty se v dlouhodobém měřítku pohybují po astenosféře (rychlostí několika cm za rok). Z tohoto důvodu se v geologické minulosti mj. měnily (a stále se pomalu mění) pozice kontinentů.

Teplota stoupá směrem do středu Země, teplota jádra je asi 4400–6000 °C. Vnitřní teplo se udrželo od dob vzniku planety, také vzniká rozpadem radioaktivních izotopů.