Usazené horniny (sedimentární horniny) – 8. třída (8. ročník)

Usazené neboli sedimentární horniny vznikají usazováním úlomků hornin a minerálů, částí organizmů nebo krystalizací z roztoků. Podle toho se rozdělují na úlomkovité, organogenní a chemogenní (někdy též „chemické“).

Úlomkovité usazeniny

Aby vznikly úlomkovité usazené horniny, musejí nejprve zvětráváním vzniknout úlomky původní horniny. Tyto úlomky mohou být posléze přeneseny, např. vodou či větrem. Na místě usazení mohou zůstat sypké, nebo mohou být zpevněny tmelem. Mezi úlomkovité usazeniny náleží:

• štěrk (a, nezpevněný) a slepenec (b, zpevněný, sestává ze zaoblených úlomků) – Úlomky jsou větší než 2 mm.
• písek (c, nezpevněný) a pískovec (d, zpevněný) – Úlomky v rozměrech zhruba 0,06–2 mm. Pískovec tvoří typická skalní města.
• spraš (e, nezpevněný, ale soudržný) – Z úlomků navátých větrem, spraše vznikaly zejména v ledových dobách.
• jíl (f, nezpevněný) a jílovec (g, zpevněný)

a – štěrk

b – slepenec

c – písek

d – pískovec

e – spraš

f – jíl

g – jílovec

Organogenní usazeniny

Mezi organogenní usazené horniny náleží:

• vápenec (h) – Sestává zejména z minerálu kalcitu (\mathrm{CaCO_3}). Vzniká (či vznikal) ze schránek korálnatců, měkkýšů či různých jednobuněčných organizmů. Vznikají v něm krasové jevy. Pálením se z něj vyrábí vápno.
• křemelina (diatomit) (i) – Ze schránek rozsivek, obsahuje hlavně křemen (\mathrm{SiO_2}).
• hořlavé sedimenty (kaustobiolity) – Rašelina, uhlí (hlavně z rostlin), ropa (j, hlavně z mořských mikroorganizmů) aj.

h – vápenec

i – křemelina

j – ropa

k – travertin

Chemogenní usazeniny

Chemogenní usazenou horninou je např. travertin (k). Ten je tvořen uhličitanem vápenatým, který krystalizoval z roztoků.