Cévní soustava

Cévní (nebo také oběhová) soustava zajišťuje rozvod látek po těle. U člověka se tyto látky přenášejí krví, která proudí v uzavřené soustavě cév a je poháněna srdcem. Cévní soustava přenáší dýchací plyny: vdechnutý kyslík (O₂) je třeba dostat ke tkáním, kde jej mitochondrie buněk potřebují pro získání energie ze živin. Vzniklého oxidu uhličitého (CO₂) je třeba se naopak zbavovat. Mezi další přenášené látky patří hormony ovlivňující funkci těla, živiny, anorganické látky, ale i odpadní látky a zplodiny metabolizmu, které tělo odstraňuje zejména díky vylučovací soustavě.

Krev je tekutá tkáň. Sestává z krevních tělísek (červené a bílé krvinky, krevní destičky) v krevní plazmě. Červené krvinky přenášejí kyslík, bílé krvinky se podílejí na imunitě a krevní destičky zastavují krvácení. Krev může být různých krevních skupin (např. z hlediska systému AB0 a Rh), což je důležité posoudit při její transfuzi – vpravení do krevního oběhu příjemce.

Cévy vedou krev po těle. Tepny vedou krev od srdce (většinou okysličenou, výjimkou je plicnice), žíly do srdce (většinou odkysličenou, výjimkou jsou plicní žíly). Vlásečnice zprostředkovávají výměnu látek mezi krví a tkáněmi.

Krevní oběh člověka je možné rozdělit na plicní (někdy také „malý“), který zajišťuje okysličení krve v plicích. Další část krevního oběhu, tělní (někdy také „velký“) oběh zajišťuje rozvod krve po těle a přepravu látek k orgánům a tkáním.

Srdce je orgán zejména ze srdeční svaloviny, který pohání krev. Pravá a levá část srdce zdravého člověka jsou oddělené, pravá obsahuje krev odkysličenou, levá okysličenou. Srdce samotné potřebuje ke své práci živiny a kyslík: je vyživováno tzv. věnčitými (koronárními) cévami.