Přejít na cvičení:
Poznávačka
Přejít na téma:
Masožravé rostliny
Zobrazit na celou obrazovku
Zobrazit souhrn tématu
Sdílet

QR kód

QR kód lze naskenovat např. mobilním telefonem a tak se dostat přímo k danému cvičení nebo sadě příkladů.

Kód / krátká adresa

Tříznakový kód lze napsat do vyhledávacího řádku, také je součástí zkrácené adresy.

Zkopírujte kliknutím.

UFU
umime.to/UFU

umime.to/UFU

Masožravé rostliny

Masožravé rostliny obvykle rostou v místech, kde je nedostatek živin. Tyto živiny (zejména dusík a fosfor) mohou získávat ze živočišné kořisti, kterou nalákají (např. vůní/zápachem či vzhledem pastí) a následně rozloží (pomocí trávicích enzymů).

Kořistí masožravých rostlin je obvykle hmyz, určité druhy mohou být ale specializované i na jiné bezobratlé (např. pavoukovce, korýše). Obratlovci jsou spíše výjimečnou kořistí masožravých rostlin s velkými pastmi (např. láčkovka rádža). Některé masožravé rostliny se druhotně přizpůsobily získávání živin z rostlinného opadu (láčkovka soudečková) či trusu živočichů (např. láčkovka Lowova).

Žádná rostlina nezískává kořist květem, květy masožravým (stejně jako jiným) rostlinám slouží k pohlavnímu rozmnožování. Pasti masožravých rostlin jsou ve většině případů přeměněné listy. Typy pastí jsou tyto:

  • gravitační – Kořist spadne do dolní části pasti a nemůže vylézt ven. Víčko u gravitačních pastí obvykle slouží k zabránění vniknutí dešťové vody do láčky (a zředění trávicí tekutiny v její spodní části), po lapení kořisti se nezavírá. Vyskytuje se např. u láčkovek či špirlic.
  • adhezní (lepivé) – Kořist je nalepena na povrch listu. Např. u tučnic, rosnatek, rosnolistů.
  • mechanické sklapovací – Aktivně se hýbou v reakci na přítomnost kořisti, např. u mucholapky podivné či aldrovandky měchýřkaté.
  • detentivní (vrš) – Kořist do pasti může pouze zalézt, např. u genlisejí.
  • podtlakové – Vázané na vodní prostředí, dochází k otevření víčka pasti a rychlému nasátí kořisti, u bublinatek.

Masožravost u rostlin vznikla víckrát nezávisle na sobě. Mají-li různé druhy masožravých rostlin stejný typ pasti, nemusejí si být blízce příbuzné. Může se jednat o sbíhavý vývoj (konvergenci), např. u láčkovky a láčkovice či rosnatek a tučnic.

bublinatka jižní
a – bublinatka jižní
rosnatka okrouhlolistá
b – rosnatka okrouhlolistá
tučnice obecná
c – tučnice obecná
mucholapka podivná
d – mucholapka podivná
láčkovka
e – láčkovka
špirlice
f – špirlice
heliamfora
g – heliamfora

Mezi masožravé rostliny rostoucí v Česku patří například:

  • bublinatka jižní (a) – Nejčastější, má drobné podtlakové pasti, kvete žlutými souměrnými květy.
  • rosnatka okrouhlolistá (b) – Zejména na rašeliništích, listy obsahují výstupky s lesklými kapkami lepivé tekutiny (tentakule).
  • tučnice obecná (c) – Na prameništích a slatiništích, loví přízemní růžicí lepivých listů.

Většina masožravých druhů v Česku je vázaná na ohrožené biotopy a zvláště chráněná.

V tropech a subtropech rostou například:

  • mucholapka podivná (d) – Přirozeně na východě USA, nejčastěji šlechtěná, pasti se aktivně zaklapávají po podráždění chlupů na jejich vnitřní straně.
  • láčkovky (e) – Zejména v jihovýchodní Asii.
  • špirlice (f) – V Severní Americe.
  • heliamfory (g) – Zejména na stolových horách Venezuely, Guyany, Brazílie.
Zavřít

Masožravé rostliny (střední)


NAPIŠTE NÁM

Děkujeme za vaši zprávu, byla úspěšně odeslána.

Napište nám

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence