Zrak slouží ke vnímání viditelného světla. To je elektromagnetické vlnění s vlnovými délkami okolo 390–760 nm.

Hlavními orgány zraku jsou oči. Oko je uloženo v očnici (orbitě), shora je chráněno obočím, z obou stran víčky se řasami. Sliznice na vnitřní části víček se nazývá spojivka. Pohyb očních koulí zajišťují okohybné svaly (a).

Oční koule má tři vrstvy:

• na povrchu se v přední části oční koule nachází průhledná rohovka (Ia), zbytek oka kryje neprůhledná bělima (Ib), na níž se upínají okohybné svaly (a)
• střední vrstva obsahuje prokrvenou cévnatku (II), na tu v přední části navazuje řasnatý sval a řasnaté těleso, na němž je upevněna čočka (b) – stah řasnatého svalu ovlivňuje tvar čočky, což umožňuje zaostřování (akomodaci); duhovka (c) se nachází před čočkou, otvor v duhovce se nazývá zornice (d) – její velikost se mění v závislosti na osvětlení
• uvnitř oční koule je sítnice (III), ta obsahuje světločivné buňky, tyčinky (reagují na intenzitu světla) a čípky (reagují na intenzitu a vlnovou délku světla – oddělené čípky registrují červenou, zelenou a modrou barvu), na sítnici je slepá skvrna (místo vyústění očního nervu) a žlutá skvrna (ta obsahuje nejvíce světločivných buněk a je místem nejostřejšího vidění)

Informace z oka jsou vedeny do mozku zrakovým nervem (e). Zrakové dráhy se kříží, zraková centra se nacházejí v týlních lalocích koncového mozku.

Vnitřní prostor oka je vyplněn rosolovitým sklivcem, prostor před čočkou obsahuje komorovou vodu.

Přídatnými orgány oka jsou slzné žlázy. Jimi produkované slzy zabraňují vyschnutí rohovky a zajišťují odplavování nečistot.

Mezi onemocnění a vady zraku patří:

• dalekozrakost – paprsky se sbíhají za sítnicí, člověk nevidí na blízko, koriguje se spojkami
• krátkozrakost – paprsky se sbíhají před sítnicí, člověk nevidí na dálku, koriguje se rozptylkami
• astigmatizmus – paprsky se na sítnici nesbíhají v určitém bodě
• šedý zákal (kararakta) – zákal oční čočky, tu lze nahradit za umělou
• glaukom („zelený zákal“) – dochází při něm k poškození sítnice a očního nervu

Lidé s postižením zraku mohou být zcela nevidomí, či mít zbytky zraku. Používají např. bílou hůl, vodicího psa, Braillovo písmo či automatické čtení na elektronických zařízeních.