Minerály se rozdělují do skupin podle svého chemického složení. Většinou se jedná o anorganické látky.

Jako samostatné prvky se v přírodě vyskytují například:

• síra () – žluté barvy a „pekelného“ zápachu, její výskyt bývá spojen se sopečnou činností
• uhlík () – vyskytuje se ve formě grafitu, který se skládá z atomů ve vrstvách, užívá se např. k výrobě tužek; diamant je nejtvrdší přírodní minerál
• zlato () – ušlechtilý kov, vyskytuje se např. v křemenných žilách, dříve se získávalo rýžováním, využívá se pro výrobu elektroniky, v klenotnictví či jako hmotná rezerva
• stříbro () – má využití při výrobě elektroniky, ve šperkařství či při výrobě zrcadel

síra ()

grafit ()

diamant ()

zlato ()

stříbro ()

Sulfidy obsahují sulfidový anion (). Patří sem:

• galenit (sulfid olovnatý) – ruda olova, má šedočerný vryp
• sfalerit (sulfid zinečnatý) – ruda zinku, má hnědý vryp
• pyrit (disulfid železnatý) – tvoří mosazně žluté krystaly tvaru krychle

galenit ()

sfalerit ()

pyrit ()

Mezi halogenidy náleží:

• sůl kamenná = halit (chlorid sodný) – krystalizuje odpařením roztoků (např. mořské vody), využití v kuchyni či např. pro solení silnic
• fluorit (fluorid vápenatý) – zdroj fluoru, často zbarven příměsemi dozelena či dofialova

halit ()

fluorit ()

Oxidy jsou sloučeniny kyslíku (ve formě oxidového aniontu ) s dalšími prvky. Příklady oxidů jsou tyto:

• křemen (oxid křemičitý) – nejčastější minerál, vyskytuje se ve všech typech hornin; je důležitý např. pro výrobu skla (ve sklářském písku), má mnohé barevné odrůdy (např. bezbarvý křišťál, fialový ametyst, žlutý citrín, hnědá záhněda, růžový růženín), acháty jsou proužkované, střídá se v nich křemen s mikrokrystalickým chalcedonem
• korund (oxid hlinitý) – vyskytuje se např. jako modrý safír či červený rubín, ze syntetického korundu se vyrábějí např. sklíčka hodinek
• hematit = krevel (oxid železitý) – ruda železa s červeným vrypem
• magnetit (oxid železnato-železitý) – má největší obsah železa mezi železnými rudami, má magnetické vlastnosti

obecný křemen ()

ametyst ()

achát

korund – safír ()

korund – rubín ()

hematit ()

magnetit ()

Mezi uhličitany (karbonáty) patří kalcit (uhličitan vápenatý). Tvoří např. horniny vápenec či mramor, vzniká krystalizací z roztoků či usazováním schránek organizmů. Díky chemickým vlastnostem kalcitu vznikají krasové jevy.

Významným síranem je sádrovec (dihydrát síranu vápenatého), jehož pálením se vyrábí sádra.

Mezi fosforečnany náleží apatit, který je zdrojem fosforu.

kalcit ()

sádrovec ()

apatit

Do skupiny křemičitanů patří například:

• slídy – světlá (muskovit), tmavá (biotit)
• živce – obsahují různé množství vápníku (), sodíku (), draslíku (), zvětráváním se tyto prvky uvolňují do prostředí a mohou je využívat např. rostliny
• granáty – známý je pyrop červené barvy
• mastek – měkký minerál, prášek z něj se užívá např. jako pudr
• olivín – zelený, průhledný, ve velké míře se nachází v zemském plášti
• amfibol, augit – tmavé horninotvorné minerály

světlá slída

tmavá slída

živec

granáty

mastek

olivín

amfibol

augit

Minerály sestávající z organických látek (organolity) nejsou běžné. Dříve se do této skupiny řadil jantar, ztvrdlá pryskyřice.