Usazené neboli sedimentární horniny vznikají usazováním úlomků hornin a minerálů, částí organizmů nebo krystalizací z roztoků. Podle toho se rozdělují na úlomkovité, organogenní a chemogenní (někdy též „chemické“).

a – štěrk

b – slepenec

c – písek

d – pískovec

e – spraš

f – jíl

g – jílovec

Aby vznikly úlomkovité usazené horniny, musejí nejprve zvětráváním vzniknout úlomky původní horniny. Tyto úlomky mohou být posléze přeneseny, např. vodou či větrem. Na místě usazení mohou zůstat sypké, nebo mohou být zpevněny tmelem. Mezi úlomkovité usazeniny náleží:

• štěrk (a, nezpevněný) a slepenec (b, zpevněný, sestává ze zaoblených úlomků) – úlomky jsou větší než 2 mm
• písek (c, nezpevněný) a pískovec (d, zpevněný) – úlomky v rozměrech zhruba 0,06–2 mm; pískovec tvoří mnohdy typická skalní města
• spraš (e, nezpevněná, ale soudržná) – z úlomků navátých větrem, vznikala zejména v ledových dobách
• jíl (f, nezpevněný) a jílovec (g, zpevněný)

h – vápenec

i – křemelina

j – ropa

k – travertin

Mezi organogenní usazené horniny náleží:

• vápenec (h) – sestává zejména z minerálu kalcitu (CaCO₃), mnohdy ze schránek korálnatců, měkkýšů či různých jednobuněčných, vznikají v něm krasové jevy, pálením se z něj vyrábí vápno
• křemelina (diatomit) (i) – ze schránek rozsivek, obsahuje hlavně křemen (SiO₂)
• hořlavé sedimenty (kaustobiolity) – rašelina, uhlí (hlavně z rostlin), ropa (j, hlavně z mořských mikroorganizmů) aj.

Chemogenní usazenou horninou je např. travertin (k), ten je tvořen uhličitanem vápenatým, který krystalizoval z roztoků.