
Úvod do biologie, znaky živých soustav

Biologie je věda zabývající se (živými) organizmy. Mezi obory, které spadají pod biologii či s ní souvisejí, patří např. zoologie (zabývá se živočichy), botanika (zabývá se rostlinami), mykologie (zabývá se houbami), mikrobiologie (studuje mikroorganizmy) či ekologie (zabývá se vztahy v přírodě).
Znaky života
Život je v současnosti znám pouze ze Země, první živé organizmy vznikly asi před 3,7 miliardami let. Mezi znaky živých soustav patří zejména:
- dědičnost – Předávání znaků potomkům, „návod“ na znaky je zapsán v nukleových kyselinách (DNA, RNA).
- rozmnožování
- dráždivost – Reakce na podněty, udržování stálého vnitřního prostředí (homeostáza).
- látková přeměna (metabolizmus) – Je spojeno s přijímáním živin (potravy), vylučováním či dýcháním.
- vývoj
- v rámci jedince (ontogeneze) – Souvisí s růstem.
- v rámci druhu (fylogeneze) – Souvisí s evolucí. Průkopníkem myšlenky evoluce hnané přírodním výběrem byl Charles Darwin (1809–1882).
Život a (ne)uspořádanost
Živé organizmy směřují k co největší vnitřní uspořádanosti a tím pádem co nejmenší entropii. K tomu využívají energii a zdroje ze svého okolí, čímž jeho entropii (neuspořádanost) zvětšují. Po smrti organizmu se jeho entropie zvětší.
Třídění živých organizmů
Nejnižší základní jednotkou třídění organizmů je druh (např. vrabec polní). Jména druhů jsou obvykle dvouslovná, zahrnují rodové jméno (obecnější, vrabec) a druhové jméno (konkrétnější, polní). Do jednoho rodu může patřit více druhů (např. do rodu vrabec patří vrabec polní či vrabec domácí).
Jména organizmů se v češtině píší s malými počátečními písmeny, výjimkou jsou vlastní jména (např. prstnatec Fuchsův) či umístění jména do nadpisu/na začátek věty.
Vědecká jména organizmů vycházejí zejména z latiny a řečtiny, jsou v základu dvouslovná. Píší se s velkým počátečním písmenem, od úrovně rodu níže kurzívou (např. Passer domesticus – vrabec domácí). Na zavedení názvosloví organizmů se do velké míry podílel švédský přírodovědec Carl Linné (1707–1778).
Mezi taxony (skupiny) organizmů (vyšší než druh a rod) patří zejména čeleď, řád, třída, oddělení (u rostlin a hub)/kmen (u živočichů) a říše. Vzhledem k pokrokům v určování příbuznosti organizmů pomocí molekulární biologie toto tradiční pojetí postupně ztrácí význam. Běžně lze hovořit zkrátka o skupinách organizmů. Klad v odborné biologii označuje skupinu organizmů, která zahrnuje předka a všechny z něho vzešlé potomky, jedná se o tzv. monofyletické (respektive holofyletické) taxony.
Zkoumání života
Zkoumáme-li přírodu za použití vědomých zásahů, jedná se o experiment; v opačném případě jde o pozorování. Nahlížet na přírodu a přírodní struktury lze např. za pomoci lupy, optického mikroskopu (využívá viditelného světla), elektronového mikroskopu (využívá svazku elektronů; při transmisní elektronové mikroskopii procházejí vzorkem, při skenovací se odrážejí od jeho povrchu) či dalekohledu.
Zavřít